| Předchozí | Další | Dolů | Obsah |
B) Nastavení rozměrů textu a nastavení písma v textovém režimu
Rozměry a umístění hlavních částí na stránce mají na počátku defaultní hodnoty, závislé mimo jiné na velikosti stránky určené volitelným parametrem v příkazu \documentclass. Tyto rozměry je však možno v preambuli ještě ovlivnit. Jedná se hlavně o délkové registry
| \textheight | - | výška textového těla (nemá se nastavovat mimo preambuli) |
| \textwidth | - | šířka textového těla (nemá se nastavovat mimo preambuli); \linewidth se vůbec nedá nastavit a je obecně něco jiného (šířka řádku se shoduje se šířkou textového těla jen v jednosloupcovém režimu) |
| \headsep | - | vzdálennost spodního okraje hlavičky (head) a horního okraje textového těla |
| \headheight | - | výška hlavičky |
| \topmarging | - | vzdálennost mezi horním okrajem hlavičky a vnitřním horním okrajem stránky |
| \footskip | - | vzdálennost spodního okraje paty (foot) a sp. okraje text. těla. Do paty se u některých stylu (např. article) umisťuje číslo stránky - číslo se tedy posune. |
| \oddsidemargin | - | vzdálennost mezi okrajem textového těla a vnitřním okrajem liché stránky po seříznutí |
| \evensidemargin | - | --||-- sudé --||-- |
U \oddsidemargin a \topmarging je použit výraz vnitřní okraj stránky po seříznutí. Má to tento význam - levý a horní okraj skutečné stránky jsou jakoby ustřiženy o 1 palec + \hoffset (nebo \voffset) - tím vzniká jakoby menší stránka (pokud je \hoffset nebo \voffset větší než minus jeden palec), na které se pohybujeme. \hoffset a \voffset se dá také nastavit v preambuli.
V případě volby oneside (která je implicitní u třídy article, report a slides) je uvedena vzdálennost stejná pro sudé i liché stránky a je určena parametrem \oddsidemarging.
Změnou \evensidemargin nebo \oddsidemargin dosáhneme posunu textu v horizontalním směru na stránce. Téhož dosáhneme změnou \hoffset. Podobně změnou \voffset dosáhneme pohybu textu ve vertikálním směru.
Pokud chceme ovlivnit řádkování celého dokumentu, můžeme tak učinit pomocí
\renewcommand{\baselinestretch}{řádkování} v preambuli.
Vysvětlení:
\baselineskip - vzdálennost účaří - dá se ovlivnit změnou chování příkazu
\baselinestretch, který způsobuje změnu řádkování násobením
normální vzdálennosti určitým koeficientem. Uživatelsky se to
dá zařídit pomocí příkazu renewcommand. Např. pro řádkování
1.5 napíšeme: \renewcommand{\baselinestretch}{1.5}. Řádkování
se tím zvětší v celém dokumentu - i v matematice a tabulkách.
Hodnota délkového registru se nastaví např. takto: \textheight=20cm nebo \textheight 20cm (v obou případech tzv. TeX-ovský způsob naplnění).
Všechny tyto úpravy by se v preaumbuli měly zadávat až po všech příkazech \usepackage{}.
Další rozměry lze nastavovat i v textové části:
| \parindent | - | velikost odstavcové zarážky (změna začíná platit od odstavce, v němž se specifikuje) |
| \leftskip | - | odstavec bude zleva začínat o \leftskip později (odstavec bude užší), podobně \rightskip; změna začíná platit pro odstavec, v němž je tento registr změněn a platí až do nové změny i v následujících odstavcích. Nefunguje, pokud je odstavec uzavřen do skupiny. |
| \parskip | - | znamená vzdálennost mezi odstavci běžného textu (meziodstavcová mezera) |
| \marginparsep | - | vzdálennost mezi okrajovou poznamkou a okrajem text. těla; změna začíná platit od odstavce, ve kterém je specifikována |
| \marginparwidth | - | šířka okrajové poznámky; změna začíná platit od odstavce, ve kterém je specifikována; pokud však není uvedeno na začátku odstavce, platí až od následujícího |
V textové části lze měnit i \topmarging, \headheight, \headsep, \footskip, \oddsidemarging a \evensidemarging. Má to pak vliv na stránku, kde je to uvedeno a následující stránky. Nemá to však prakticky žádný význam - nejlépe je dát je (z důvodu přehlednosti) do preambule.
Nastavení písma:
Stupeň základního písma je 10 pt. Následující modifikátory ho pozmění následujícím způsobem:
Některé příkazy ovlivňující atributy písma (v nematematickém režimu):
| \rmfamily nebo \textrm{} | - | antikva (nastavuje rodinu cmr) |
| \sffamily nebo \textsf{} | - | grotesk (nastavuje rodinu cmss) |
| \ttfamily nebo \texttt{} | - | strojopis (nastavuje rodinu cmtt) |
| \itshape nebo \textit{} | - | kurzíva |
| \slshape nebo \textsl{} | - | skloněné písmo |
| \scshape nebo \textsc{} | - | kapitálky |
| \mdseries nebo \textmd{} | - | netučné písmo |
| \bfseries nebo \textbf{} | - | tučné písmo |
| \upshape nebo \textup{} | - | vzpřímené písmo |
| \normalfont nebo \textnormal{} | - | implicitní font |
cmr znamená Computer Modern Roman
cmss znamená Computer Modern Sans Serif
cmtt znamená Computer Modern Typewriter
Kromě již uvedených rodin jsou běžně dostupné i následující rodiny:
| pcr | - | Adobe Courier |
| pbk | - | Adobe Bookman |
| phv | - | Adobe Helvetica |
| ppl | - | Adobe Palatino |
| ptm | - | Adobe Times |
Na tyto rodiny se dá přepnout následující sekvencí dvou příkazů:
\fontfamily{rodina}
\selectfont
Pro vytisknutí fontu, který není reprezentován žádnou klávesou, lze použít příkaz \symbol{číslo}, kde číslo je pořadí fontu v tabulce fontů dané rodiny.
Je třeba psát např. \large\ttfamily a ne \ttfamily\large - příkaz pro nastavení velikosti (tedy stupně) písma totiž automaticky přepíná na antikvu.
zvýraznění textu: \emph{}
Akcenty: LaTeX umožňuje přidat ke znaku akcent bez nutnosti přepínat na jinou znakovou sadu:
| \`{znak} | - | obrácená čárka nad znakem |
| \'{znak} | - | normální čárka nad znakem |
| \^{znak} | - | stříška nad znakem |
| \r{znak} | - | kroužek nad znakem |
| \"{znak} | - | dvě tečky nad znakem |
| \H{znak} | - | dvě čárky nad znakem |
| \~{znak} | - | vlnka nad znakem |
| \={znak} | - | horizontální čárka nad znakem |
| \b{znak} | - | horizontální čárka pod znakem |
| \.{znak} | - | tečka nad znakem |
| \u{znak} | - | kolébka nad znakem |
| \v{znak} | - | obrácená stříška (háček) nad znakem |
| \t{dva znaky} | - | oblouček nad dvěma znaky |
| \c{znak} | - | ocásek pod znakem |
| \d{znak} | - | tečka pod znakem |
Znak nesmí být i nebo j s tečkou.
| Předchozí | Další | Nahoru | Obsah |